"učůrávání"

[Iva]

Nemáte někdo radu, jak zabránit učůrávání? Airinka nám dělá loužičky ( někdy kaluže), když se s námi vítá nebo i při větším vzrušení. Fleur to dělávala taky, ale přešlo ji to ještě ve velmi útlém věku, Aira má už půl roku, a nevypadá to, že by s tím chtěla přestat.

[koblizenka]

Radu bohužel nemám, ale půroční Vief nám to dělá taky. Hlavně u lidí, které již delší dobu neviděl (typicky když přijedu na návštěvu za rodiči). Kaluže to naštěstí nejsou, vždy jen pár kapek, tak to ignoruju a doufám že to časem odezní samo.

[ibra]

Nemáte někdo radu, jak zabránit učůrávání? Airinka nám dělá loužičky ( někdy kaluže), když se s námi vítá nebo i při větším vzrušení. Fleur to dělávala taky, ale přešlo ji to ještě ve velmi útlém věku, Aira má už půl roku, a nevypadá to, že by s tím chtěla přestat.

Tak nevím, jestli vás uklidním, naší Beebee je přes rok a dělá to stále. Je pravda, že už méně často než dříve. Snažíme se vítat v klidu, nebo spíš vůbec.

[Iva]

Tak nevím, jestli vás uklidním, naší Beebee je přes rok a dělá to stále. Je pravda, že už méně často než dříve. Snažíme se vítat v klidu, nebo spíš vůbec.

Ona je cvok a je schopna nás vítat pokaždé, když vyjdeme z domu na zahradu

[ariele.c]

No moc vás nepotěším, jediné jak tomu zabránit je nevítat se tak radostně, prostě odmítnout tenhle způsob vítání. Já to nedokážu, mám psinu bouřlivě vítací, já jsem taky vítací typ, takže si jen hlídám špičky . Většinou značkuje už chodník jak ke mně letí, takže než doběhne už je to pryč. Ostatní ze smečky to nedělají ani to nezkoušeli s velmi krátkou vyjímkou malého štěnda. Není to pravidelně, teď už spíš jen občas, ale je lhostejno jak dlouho mě neviděla i po 4 hodinách mě takhle dokáže přivítat. Věkem to neodeznělo, možná ta frekvence je méně častá, ale brzy budem slavit 5 narozeniny. Ostatním z rodiny a návštěvám to nedělá, spíš vyjímečně 1-2x do roka, takže to nijak neřeším. V bytě to nedělá a na chodníku to nevadí.

[Lucie]

Ona je cvok a je schopna nás vítat pokaždé, když vyjdeme z domu na zahradu

Buď je to vítací typ jako píše Martina nebo prostě má radost ze života. Třeba u předchozích páníčků neměla tolik kontaktu, tak teď je z toho unešená. Pokud jo, časem ji to přejde.

[Iva]

Buď je to vítací typ jako píše Martina nebo prostě má radost ze života. Třeba u předchozích páníčků neměla tolik kontaktu, tak teď je z toho unešená. Pokud jo, časem ji to přejde.

No mám spíš pocit, že těžce nese, že se jí vždy jeden z páníků na pár dní ztratí, mě když vítá, tak si jen cvrkne, když přijede domů manžel, tak je potopa...Zdá se mi, že je to trošku lepší, než když jsme jí dovezli, zdá se, že si zvykla, ale do hlavičky jí nevidíme, možná je ještě ve stresu. Kdyby ty loužičky dělala venku, tak mi to nevadí, ale ona vběhne do baráku a můžeme vytírat celou chodbu . No třeba se to časem zlepší.

[Lucie]

No mám spíš pocit, že těžce nese, že se jí vždy jeden z páníků na pár dní ztratí, mě když vítá, tak si jen cvrkne, když přijede domů manžel, tak je potopa...Zdá se mi, že je to trošku lepší, než když jsme jí dovezli, zdá se, že si zvykla, ale do hlavičky jí nevidíme, možná je ještě ve stresu. Kdyby ty loužičky dělala venku, tak mi to nevadí, ale ona vběhne do baráku a můžeme vytírat celou chodbu . No třeba se to časem zlepší.

Tak co se týká cestujícího páníčka, tak to Trinka dělávala taky. Doslova z něj fakt učůrávala. Ale přešlo ji to.

[JarkaZe]

Jsem tu po delší době a zrovna tohle téma mě oslovilo. Máme také vítací typ, ale do roka jí to ucvrkávání z radosti přešlo.
Až letos jsme byli poprvé na dovolené mimo ČR a bez psa, prostě to nešlo vzít psa s sebou. Iss byla u hlídací tety. Měla jsem z toho větší nervy než ona. Když jsme si ji vyzvedávali bouřlivě nás přivítala a cvrkla si po letech taky. Ale to je myslím omluvitelné, má sice 5 let, ale tak dlouho nikdy bez nás nebyla.
Jsem ráda, že vše proběhlo v pohodě a že teď už vím, komu jí v případě potřeby můžu s klidem svěřit.

[Lucie]

;-) Jsem tu po delší době a zrovna tohle téma mě oslovilo. Máme také vítací typ, ale do roka jí to ucvrkávání z radosti přešlo.
Až letos jsme byli poprvé na dovolené mimo ČR a bez psa, prostě to nešlo vzít psa s sebou. Iss byla u hlídací tety. Měla jsem z toho větší nervy než ona. Když jsme si ji vyzvedávali bouřlivě nás přivítala a cvrkla si po letech taky. Ale to je myslím omluvitelné, má sice 5 let, ale tak dlouho nikdy bez nás nebyla.
Jsem ráda, že vše proběhlo v pohodě a že teď už vím, komu jí v případě potřeby můžu s klidem svěřit.

Mimo téma - moc ji chválili, že byla moc hodná.

[Iva]

To jste mě tedy nepotěšili ...

[Evík]

chichi, teď jsem nakoukla do tohoto tématu a musím se smát....Taky mám vítacího - učůrávacího - psa. Akimu je přes 6 let a když má velikou radost, že někdo přišel (velmi často), tak si ucvrnkne takřka vždycky. Nikdy mě ale nenapadlo snažit se to nějak řešit....prostě to dělá z radosti, tak - přesně jak píše Martina - si taky jen hlídám boty a kalhoty, abych nemusela furt prát.
Btw. Aki při tom vítání někoho, koho třeba dlouho neviděl, kromě ucvrnknutí občas vypustí navíc i ten sekret z pachových žlaz a když vítaná osoba včas neuskočí, může se pak hodit do pračky celá, protože to je pak strašnej puch